BIOS/UEFI - jak pracovat se základním vstup/výstup systémem v počítači

7. Rozdíl mezi BIOS a UEFI

Klasické rozhraní BIOS (BASIC INPUT OUTPUT SYSTEM - základní vstup výstup systém) bylo UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) nahrazeno společně s příchodem Windows 8. Došlo tak ke změnám v pravidlech pro instalaci a zavádění operačních systémů.

Výrobce operačního systému Windows 8, tedy Microsoft doporučuje, pokud máme základní desku již vybavenou rozhraním UEFI, abychom zaváděli operační systém Windows 8 a novější (tedy i Windows 10) přes toto rozhraní. A abychom využívali Secure Boot, při kterém je možno spustit pouze certifikovaný software. Pokud je tedy fukce Secure Boot v UEFI povolena, Windows 8 a novější operační systémy od Microsoftu spustíte bez obtíží, ale jiný necertifikovaný software: nějaký škodlivý kód, ale třeba i například Windows 7 už ne.
UEFI naštěstí ve většině případů umožnuje emulaci starého dobrého BIOSu. Proto ti uživatelé, kteří chtějí na svých PC s UEFI provozovat Windows 7, fukci Secure Boot vypínají a aktivují emulaci BIOSu: CSM (Compatibility Support Modulu), také označováno jako "Legacy":

BIOS/UEFI

UEFI také oficiálně neumožňuje bootovat systém v souborovém systému NTFS (kromě DVD disku). Je vyžadován souborový systém FAT 32. Tedy také bootovací flash disk je nutno správně připravit: Vytvoření instalačního disku s operačním systémem - RUFUS.

Pokud spustíme počítač vybavený UEFI či pouze BIOSem, v obou případech probíhá spuštění stejně. BIOS nebo UEFI se načte z paměti (ROM, EEPROM nebo modernější flash). Proběhne kontrola hardware a následně zavedení firmware základních ovladačů.

Bootování už ale probíhá odlišně. Zatím co u klasického BIOSu je vyhledán a spuštěn ve spouštěcím sektoru systémového disku zavaděč operačního systému (často tedy boot manager Windows), tak UEFI má již vlastní zavaděč operačního systému, do kterého jsou uloženy boot managery operačních systémů. Tomuto zavaděči je na disku vyhrazena vlastní partition. Tedy oddíl, který je naformátovaný souborovým systémem FAT 32. Jeho označení je ESP (Extensible Firmware Interface System Partition).




Reklama


ESP přináší výhody, ale i nevýhody. Windows 8 a novější startují rychleji a systém je odolnější proti zhroucení, které mohou způsobit chyby v ovladačích. Na druhou stranu ale umožnuje instalaci operačních systémů pouze na disky ve formátu GPT a také je vyžadována 64 bitová verze operačního systému.

A jak již bylo uvedeno, počítače s Windows 8 a novějšími operačními systémy mají využívat funkcí Secure Boot. Tedy budou spuštěny jenom oficiálně podepsané ovladače. Pokud tedy neprovedeme v UEFI změnu:

BIOS/UEFI

UEFI naštěstí ve většině případů disponuje CSM (Compatibility Support Modulu) a tento modul umožňuje emulaci BIOSu. Tedy můžeme na nový počítač s UEFI klidně nainstalovat i Windows 7 ve 32 bitové verzi (za předpokladu, že jsou dostupné pro tento operační systém také ještě ovladače: Jak vyhledat, stáhnout a nainstalovat ovladače). Samozřejmě musíme nejdříve tento modul v rozhraní UEFI povolit (CSM, Legacy).

Každý výrobce zařízení si rozsah funkcí UEFI upravuje dle svých preferencí. Jak přesně povolit emulaci BIOSu (názvosloví jednotlivých položek) u konkrétního zařízení se nejpřesněji dovíte v manuálu od svého zařízení: Jak vyhledat a stáhnout manuál.

Předchozí Předchozí kapitola



Reklama


Pokud se Vám nedaří něco najít, můžete využít pole vyhledávání vpravo nahoře nebo také: Mapu webu.
V případě, že máte nějaký dotaz/připomínku: Kontakty.
© 2012 - 2024   Hardware - Software - Návody