22. říjen 2020 Autor: Prokop
Než se pustíme do rozebírání notebooku, je dobré vědět, z čeho je vlastně složen: Z čeho se skládá notebook.
Důvodů, proč potřebujeme notebook rozebrat, může být mnoho. Častou příčinou je to, že chceme notebook vyčistit od prachu. V tom případě můžete využít návod: Jak vyčistit notebook od prachu. Nebo potřebujeme vyměnit vadný komponent: Jak opravit notebook. Další důvod může být ten, že si chceme notebook vylepšit, například přidáním/výměnou operačních pamětí nebo pevného disku: Jak vylepšit PC - upgrade.
Tento návod bude pouze obecný, neboť existuje mnoho různých konstrukcí notebooků a tedy každý se rozebírá trochu jinak.
Ovšem přesto společné rysy najít můžeme. Například téměř všechny používané šroubky bývají na křížový šroubovák PH1 nebo PH0. Pokud se chceme tedy pustit do rozebírání notebook, bez těchto křížových šroubováků se neobejdeme. Existují přímo sady pro rozebírání notebooků, ale pokud Vám nebude vadit, že si například trochu odřete plast při páčení nějaké západky obyčejným šroubovákem, tak si bez ní většinou obejdete.
Než začnete s notebookem manipulovat, doporučujeme přečíst návod: Jak manipulovat s počítačovými komponenty - elektrostatický výboj. Dozvíte se, že je vhodné vždy před manipulací s notebookem odpojit napájecí kabel a vyjmout z něj baterii. A také o škodlivosti elektrostatického výboje na komponenty.
Uživatelé často při nákupu notebooku vůbec nezohlední, jak snadno půjde provést nějaký základní servisní zásah. Jestliže si člověk pořídí notebook, u kterého lze snadno vymontovat a vyčistit například ventilátor, může ušetřit za servis. Pokud je k tomuto úkonu nutno notebook rozpůlit, tak na to si již netroufnou a raději notebook odnášejí do servisu (kde si také za složitější čištění naúčtují více). Vy jste toto zohlednili? Ne? Tak při příštím nákupu notebooku už můžete.
Na špatnou konstrukci (co se základních servisních zásahů týče) trpí zejména ultratenká a kompaktní zařízení, tedy ultrabooky a netbooky. U těch často jakýkoliv základní servisní zásah znamená nutnost rozpůlení. Konstruktéři si prostě nemohli dovolit oslabit už tak slabou vnější konstrukci dalšími otvory, a proto je vše kompaktně uzavřeno, bez možnosti rychlého přístupu. Taková je daň za ultra-tenkost a kompaktnost.
Pouze odstraňujeme kryty a získáváme přístup ke komponentům pod nimi umístěnými. V některých případech tak můžeme získat přístup ke všem základním komponentům - disk, operační paměti, chladič, ventilátor, baterie udržující CMOS, Wi-Fi adaptéru, procesor a grafická karta/čip/jádro. Kvůli základnímu servisu nemusíme notebook již více rozebírat. Můžeme tak získat i přístup ke konektoru displeje a můžeme tedy oddělit displej bez nutnosti rozpůlení notebooku. Po odstranění krytů také můžeme získat přístup ke šroubkům, které drží klávesnici, tedy pak můžeme oddělit snadno i ji.
Bohužel u mnoha notebooků/ultrabooků/netbooků se ale tímto způsobem dostaneme zpravidla jen k disku (Jak vyndat disk z notebooku a připojit jej k jinému počítači) a operačním pamětem. (V některých případech dokonce ani k nim.)
Na krytech jsou také často vyobrazené symboly, k jakým komponentům získáme přístup po odšroubování šroubků a jejich sejmutí. V tomto případě získáme přístup k disku, Wi-Fi adaptéru a operačním pamětem.
Dostat se k disku tedy většinou problém není. Vysouvá se na stranu (většinou po odstranění šroubků) nebo může být v gumovém pouzdře a odpojuje od SATA kabelu. Na disku bývá také často namontován kovový rámeček.
Pokud chceme disk v notebookuvyměnit za jiný, musíme tento kovový rámeček přemontovat na nový disk. Většinou je přichycen čtyřmi šroubky.
Rovněž s přístupem k operačním pamětem problém nebývá. Uvolníme postranní západky a pak paměťový modul již můžeme vysunout na stanu.
Jestliže notebook nedisponuje lehce oddělitelnými kryty nebo chceme v notebooku vyměnit/opravit základní desku (například vyměnit napájecí konektor), tak kompletnímu rozpůlení se již nevyhneme u žádného notebooku.
Je tedy nutné povolit již větší množství šroubků.
Jelikož šroubky nebývají všechna naprosto stejné, je vhodné je nějak organizovat, abychom je při skládání notebooku dali na správné místo.
Například si můžeme na papír nakreslit, kde konkrétně byl který šroubek umístěn. Pak při skládání nebude mít problém navrátit šroubky na správná místa. Umístit delší šroubek na místo, kde má být kratší, může mít totiž na notebook destruktivní vliv.
A začít páčit západky, které jdou občas ztuha. Začátečníci často na pouhé odšroubování krytů přistoupí, ale páčit západky již mají obavy, neboť je třeba již vynaložit větší sílu, a pokud je tato síla vynaložena na špatném místě nebo také v případě, že nebyly předem odstraněny veškeré šroubky, může dojít k poškození notebooku.
Kde se šroubky nacházejí a které všechny je nutno před rozpůlením konkrétního notebooku odstranit se nejpřesněji dovíme v servisním manuálu nebo pomocí Google (typ notebooku + disassembly).
Např.: HP ProBook 4710s disassembly
Když budete mít štěstí, tak můžete nalézt i video návod na YouTube, jak konkrétní notebook rozebrat nebo alespoň video návod s podobným typem notebooku.
Páčit západku, která je ještě přišroubována je častá chyba začátečníků. K některým šroubkům se dostaneme až po odstranění jiných krytů, tedy nutno dodržet předepsaný postup. Nikdo nenosí konstrukci všech notebooků v hlavě a tedy i zkušení servisní technici rádi nahlížejí do servisních manuálů notebooků s novým typem konstrukcí, aby nemuseli postup vymýšlet. Také proto výrobce servisní manuály připravují.
Některé šroubky nemusí být také na první pohled vidět. Mohou se například nacházet pod různými gumovými krytkami.
Rovněž musíme při oddělování jednotlivých částí notebooku dávat pozor na včasné odpojení všech propojovacích kablíků. Abychom je vytržením z konektorů nepoškodili.
Jestliže je konektor vybaven klipem k zacvaknutí, musíme jej před vysunutím kabelu nejdříve otevřít. Tím dojde k uvolnění kablíku.
1. Co se servisních zásahů týče, tak servisní technici mají nejraději konstrukce, kdy se disk, operační paměti, chladič, ventilátor, baterie udržující CMOS, Wi-Fi adaptéru, procesor a grafická karta/čip/jádro nachází pod jediným/dvěma snadno oddělitelnými kryty. Tedy není třeba notebook půlit. Ano notebooky takové skvělé konstrukce (co se základních servisních zásahu týče) existují:
Například ACER TravelMate 2490 - BL50 to má, co se konstrukce pro základní servisní zásahy týče, za jedna. Ke všem výše uvedeným komponentům je okamžitý přístup. DVD mechaniku drží v šasi standardně jediný šroubek. Klávesnici lze sejmout po odšroubování čtyř příslušných šroubků, ke kterým jsme získali přístup po sejmutí zadního krytu.
2. Dále se můžeme setkat s konstrukcemi notebooků, když už se tak snadno ke všem výše uvedeným komponentům nedostaneme. Například abychom mohli vyměnit teplovodní pastu na procesoru, musíme notebook rozpůlit. Takovou konstrukci bych ještě označil za chvalitebnou, tedy za 2. Teplovodní pastu totiž není nutné měnit zase tak častou (pokud byla použita kvalitní a byla správně nanesena).
3. Když lze ještě snadno provést vyčistění chladiče a prostoru kolem ventilátoru, tak taková konstrukce se ještě muže označit za dobrou. Sice se již bez rozpůlení notebooku nedostaneme například k baterie udržující CMOS a wi-fi adaptéru, ale k těm zase tak často přístup není třeba. Tedy známka bude za 3.
4. Jestliže se dostaneme lehce alespoň k operačním pamětem a pevnému disku, tak takovou konstrukce ještě můžeme označit za dostatečnou, tedy za 4. To jsou totiž komponenty, ke kterým je přístup vyžadován často. K ventilátoru a chladiči už snadný přístup není, ale pokud ještě nejsou v notebooku chuchvalce prachu, můžeme čistění provádět pouze profukováním: Jak vyčistit notebook od prachu.
Například u Acer Aspire One KAV 60 máme tedy alespoň rychlý přístup k disku a operační paměti.
5. Pokud se nelze například bez rozpůlení notebooku dostat k ani operačním pamětem nebo disku, tak toto už je opravdu za pět. Jak již bylo vysvětleno v úvodu, tuto známku si odnášení často ultrabooky a netbooky.
Například u Acer Aspire One A0531h-0bk se prostě bez rozpůlení k disku nedostaneme.